Kocosmaster

Pondělí 29.8. 2022 Access Energetický Facelift – kurz

Jaký je přirozený prostor relaxace pro vás a vaše tělo?
Odpočinek na pláži, aktivní pohyb v přírodě, wellness nebo spontánní tvorba toho, co vás baví?
Vaše tělo to ví, ptejte se a naslouchejte mu. Nerado se nudí, každý den si může vybrat jiný způsob dobíjení baterek.
Co když je energie Faceliftu to, co by mu prospělo právě teď?

Neděle 21.8. 2022 Příliv energie pro vaše těla – certifikované kurzy tělesných procesů

Jaký příliv energie pro vaše těla mohou přinést tyto tělesné procesy?

Emoce a lži uzamčené do těla
To jsou témata dalších kurzů tělesných procesů, kterými můžete uvolnit a uzdravit své tělo lehkým dotekem.
Zažili jste stav, kdy jste v zajetí emocí a vytváříte domněnky, dramata a traumata, a situace narůstá na významu a velikosti?

A co když ještě svou tvorbu popřete? Vytvoříte dokonalou pavučinu lží, z které se těžko dostává ven. Začnete žít ve své pravdě, která je bludem a iluzí.
Kolik emocí a lží jste uzamkli ve svém těle, na jejichž základě si tvoříte svůj život?

Je čas to změnit?

Sobota 20.8.2022 Celodenní výměny s taneční meditací

Kdy jste naposled tančili pro své tělo? Dovolili jste někdy tělu promlouvat spontánním pohybem? Co všechno chce vyjádřit světu? Kolik se o svém tělu můžete dozvědět, když mu budete naslouchat a dáte mu prostor?
Máte to stejně? Přiveďte své tělo pro péči , o kterou si žádá. Zahrada a bazén budou přispívat a my můžeme relaxovat a načerpat energii ve stínu bříz.

Výměny access bars, access tělesných procesů a faceliftu pro absolventy kurzů Access Consciousness obohaceny pohybem a filmovým zážitkem.

Vědomí

Vědomí je stav. Je to nikde nekončící prostor naplněný klidem. Nejsou tu žádné potřeby, omezení ani napětí, žádné musím, žádné soudy. Vše je tak, jak to má být. Nevíte, proč a kam jdete a proč tohle děláte zrovna takhle, ale víte, že to tak má být.
Jaké by to bylo jen být, a tvořit život svými volbami, protože můžeme?
Každé sezení, terapie, meditace, odblokování je krokem k vědomí. Co všechno jsme teď ochotni pustit a vzdát se toho, abychom se stali změnou a přijali vědomí všemi buňkami svého těla?
Spousta lidí touží po změně, ale opravdu je ochotná ji udělat a rozhodnout se jinak? Jsme ochotni uznat, že nám tenhle vzorec vnímání světa už nepřispívá, opustit to a vybrat si jinak? Vybrat si co přispívá nám samým? Jsou to jen úlevné ztráty oproti tomu, co úžasného může přijít.
Jak to vlastně chci já? Co by mně udělalo radost? Ptejte se a naslouchejte. Všechny odpovědi už stejně dávno víte!
Vědomí je stav. Je to nikde nekončící prostor naplněný klidem. Nejsou tu žádné potřeby, omezení ani napětí, žádné musím, žádné soudy. Vše je tak, jak to má být. Nevíte, proč a kam jdete a proč tohle děláte zrovna takhle, ale víte, že to tak má být.
Jaké by to bylo jen být, a tvořit život svými volbami, protože můžeme?
Každé sezení, terapie, meditace, odblokování je krokem k vědomí. Co všechno jsme teď ochotni pustit a vzdát se toho, abychom se stali změnou a přijali vědomí všemi buňkami svého těla?
Spousta lidí touží po změně, ale opravdu je ochotná ji udělat a rozhodnout se jinak? Jsme ochotni uznat, že nám tenhle vzorec vnímání světa už nepřispívá, opustit to a vybrat si jinak? Vybrat si co přispívá nám samým? Jsou to jen úlevné ztráty oproti tomu, co úžasného může přijít.
Jak to vlastně chci já? Co by mně udělalo radost? Ptejte se a naslouchejte. Všechny odpovědi už stejně dávno víte!

Když jsou ledviny smutné

„Už delší dobu jsem bez nálady, neraduju se ze života jako dřív, jako bych něco ztratila. Nevím, co to je, ale něco hledám, co by mě potěšilo. Není to jídlo, není to odpočinek, ani kniha, není to pohyb, ani sex, všechno mně uspokojí jen na chvíli a pak ten pocit přijde zas. Je mi smutno. Cítím také ledviny, v noci se budím, přes den piju urologické čaje a ledviny si držím v teple, a už opravdu nevím.“ Povídá klientka a tázavě se na mně podívá.

Jakou finanční realitu žijete?

Od dětství jsem vnímala, že říct si o peníze je pro mě problém, i když se jednalo třeba jen o peníze na obědy. Cítila jsem se nepatřičně, trapně, styděla jsem se a cítila se provinile, nechtěla jsem být zátěží. Přitom jsem nikdy finančně nestrádali, řekla bych že mé dětství bylo v hojnosti, měli jsme vždycky lyže, brusle, kola, pěkné oblečení, jezdili jsme s rodiči na dovolenou. Já jsem byla spokojená s tím, co jsem měla, nevzpomínám si, že bych kdy o něco prosila, nikdy jsem neměla žádné velké touhy a přání. Já jsem vlastně ani nevěděla, že nějaké mohu mít.